Módní svět není pro každého

Nutno podotknout, že následující hra není určena jen tak někomu. Můj odhad optimálního hráče jsou děti, případně dámská část herní základny. Osobně si neumím sebe představit, že bych dokázal u Goodgame Fashion nějak dlouhodoběji vydržet. Možná na nějaké to odzkoušení, ale tím to hasne. Pro lidi zvyklé na pořádnou akci tahle hra zkrátka ani náhodou není a měli by se jí vyhnout obloukem. Cílovka Fashion je zkrátka trochu někde jinde. Ale i tito občasní hráči si rádi sednou k počítači a najdou si nějakou tu nenáročnou hru pro odpočinek od každodenních povinností. To potom může být budování svého módního salónu vítanou kratochvílí. Ostatní by již v tento okamžik měli přestat číst, další řádky jsou určené těm, kdo hraní této hry nebudou po pár minutách považovat za naprostou ztrátu času. K nim se řadím i já, ale přesto jsem v rámci objektivity dal dostatek prostoru i tomuto kousku.

Ve hře se ujímáme role hrdého majitele právě otevřeného butiku, v němž hodláme prodávat oblečení vlastní značky. Musíme se tedy starat hned o dvě roviny, prodej a výrobu. V prvním bodě si v tento okamžik bohatě vystačíme s tím, co jsme dostali do vínku. Několik základních regálů, zkušební kabinka a prodavačka u pokladny. Pozornost tedy směřujeme na dvojici šiček, které netrpělivě čekají na zadání práce. Výběr možných tovarů je prozatím značně omezen. Ale to je stejně jedno, naším cílem je zatím kvantita. Musíme rozdělovat práci tak, abychom měli neustále co doplňovat do regálů. Není zkrátka nic horšího, než když obchůdek zeje prázdnotou. To poté přicházíme o reputaci raketovým tempem. Je tak na nás, abychom si rozložili výrobu k maximální spokojenosti zákazníků. Jsou to totiž právě oni, kdo rozhodne, zda se k nám pohrnou davy zájemců či příležitostně zabloudí nějaká ztracená duše.

Hra pracuje s principem oblíbenosti, kdy za splnění přání nakupujících získáváme body reputace. Na těchto bodech přímo závisí počty příchozích, takže je v našem zájmu je udržovat na vysoké hodnotě. A toho dosáhneme jen pokud máme co nabídnout. Se stoupající popularitou samozřejmě roste poptávka a je zapotřebí přijmout nějakou tu pracovní sílu. Ona jedna šička navíc je hned znát. Akorát nesmíme zapomenout na první linii, tedy prodej. U každého nadejde onen bod zlomu, kdy jedna prodavačka přestane stíhat. To je poté zapotřebí přijmout další, abychom pokryli i toto. Co se zaměstnanců týká, tak netrvá dlouho, kdy nám hra nabídne možnost rozšířit jejich řady i o obuvníka se zlatníkem. Každý si tak musí rozmyslet, co je pro něho důležitější. Zda zvednout produkci oděvů nebo rozšířit sortiment. Vše má své pro i proti, takže do jisté míry záleží na vkusu každého. Ona cesta k vedení prosperujícího obchodu není nic jednoduchého. Ve hře naštěstí neustále dostáváme druhé šance, takže i když se špatně rozhodneme, tak není až tak náročné získat zpět ztracenou oblíbenost.

Co bych však považoval za pořádnou vadu na kráse, je dost otravně vyřešená snaha vývojářů přimět hráče zainvestovat do koupě prémiové měny. Bez nějakého delšího zkoumání každý dojde k závěru, že mu ty zaměstnance snad musejí posílat přímo z nápravného zařízení. Jinak si snad ani nejde vysvětlit jejich až chorobná touha nám rozkrást vyrobené zboží. Stačí chvíle zaváhání a s deseti vyrobených kusů nám zbyde polovina. V tomto ohledu za mě jeden velký palec dolů. Toto redukování zboží je až únavně nepříjemné a hlídat si na minutu, kdy má dojít k dokončení další várky, se mi ani zdaleka nechtělo. Pokud se s tímto neduhem dokážeme nějak smířit, tak je Goodgame Fashion příjemnou oddychovou hrou na dlouhé zimní večery. Ovšem osobně bych spíše doporučil jiný kousek od tohoto studia, o němž něco málo sesmolím příště.